EN
Tedy, trošku ano. Ale především se ponožky pletou. Pokud Vás pojmy malinko matou, zkusili jsme pro Vás sepsat krátkou osnovu základních postupů při výrobě textilu. Většinu jistě znáte a možná to ani netušíte. A kromě toho, opakování je matka moudrosti.
Bavlna, vlna a spol.
Vše začíná produkcí vláken. To je ta nejmenší jednotka – „atom“ ve světě textilu. Existují různá vlákna. Některá jsou přírodního původu: například vlna, bavlna či len. Jiná jsou umělá: elastan, nylon či polyester. Všechna jsou ale tenká a podlouhlá.
Například vlákno bavlny bývá tenké od 8 do 20 mikrometrů (tisícin milimetru) a dlouhé 20 až 35 milimetrů. Jinými slovy, vlákno bavlny je tisíckrát delší, než je jeho průměr. Pro porovnání průměrná špageta je pouze stokrát tak dlouhá, jak je široká.
Hleď sobě pilně, kolovrátku
Dvoucentimetrová vlákénka ovšem nejsou nití měřící třeba i několik kilometrů. Ta vzniká předením. Tedy procesem, kdy se jednotlivá vlákna spojují kroucením tak, aby držela při sobě. Ano, přesně tento proces se dříve odehrával na kolovratu, byť ne každý byl tak upovídaný jako Erbenův zlatý.
Zlatý kolovrat: Tato doslova obrozenecká balada s textilní tématikou překvapivě nekončí sešitím uřezaných končetin, avšak jejich blíže nespecifikovaným připevněním pomocí kouzelné vody. Karel Jaromír Erben zřejmě tušil, že sešití by na Doře v klíčových partiích zanechalo nevzhledné jizvy a král by si ji tedy nemusel chtít vzít za ženu. Proto klasik ustoupil od prohloubení textilního námětu. O šití i hladkém stehu si povíme více níže.
Konečně barvíme
Upředená niť neboli příze ještě není zcela připravená pro výrobu látky a je třeba pár dalších úkonů. Mezi ty patří například soukání a barvení. Technické detaily těchto postupů si necháme na samostatný referát. Proto tuto chvíli je důležité si pouze uvědomit, že existuje mezikrok, jehož výsledkem je již příze zcela připravená k výrobě látky.
Máme nasoukanou a nabarvenou niť. Jak ale docílíme toho, aby z tenké a dlouhé nitě vznikl dvoudimenzionální povrch? Lidé se přeci nechtějí omotávat, nýbrž oblékat.
Zde existuje několik řešení, přičemž my se podíváme na dvě nejdůležitější.
Tkadlec a jeho stav
Nejčastější je produkce tkaním. Z určitého pohledu je to nepřirozenější způsob, jak textil vyrobit. Nitě jsou kladeny kolmo na sebe s tím, že jedna jde pod a druhá přes. Vzniklá mřížka by se dala přirovnat třeba k proutěnému košíku. Tkanina má bezpočet využití od saka přes povlečení až po čalounění na křesle.
Utkaná látka má však své nevýhody. Hlavními jsou minimální roztažnost, špatný odvod vlhkosti a neoslnivá tepelná izolace. Jistě tušíte, že takové ponožky členům Klubu nezasíláme.
Pleteme si to
Pro ponožky a mnohé další se totiž více hodí látka vzniklá pletením. Při něm se na jedné přízi tvoří vzájemně propletené uzlíky, jež nazýváme „očka“. Jedno očko jistí druhé a úplet drží pohromadě. Tedy do chvíle, než nějaké očko povolí a pletenina se začne dominovým efektem párat.
Úplet neboli látka vzniklá pletením je pružnější, protože očka jsou roztažná. A také lépe odvádí vlhkost a drží teplo, neboť složitější struktura skýtá více zákrutů a ty se pro tyto účely hodí.
Mezi další postupy pro výrobu látek se řadí paličkování pro výrobu krajek, splétání a celá řada technik, jimiž se tvoří takzvané „netkané textilie“. To je trošku zavádějící název, protože jsou to textílie nejen netkané, nýbrž i nepletené, nepaličkované a tak podobně. Nicméně názvoslovím se určitě trápit nemusíte. Zdaleka nejdůležitější je praktické rozlišení tkaní a pletení.
Zašité šití
Možná si teď říkáte, že Vám v dosavadním výčtu schází šití. A to je právě ono. Šitím látka nevzniká. Šitím lze pouze dva kusy látky spojit. Případně do nich lze něco vyšít. Důležité však je, že k šití je třeba látka, niť a jehla. Jehlou děláme dírky do látky a provlékáme jimi niť.
Pokud tak činíme souběžně u dvou kusů látky, vytvoříme hezký šev neboli spoj. Jsou-li ony kusy látky vhodně naměřené, můžeme jejich pospojováním získat něco velmi užitečného. Třeba košili, kalhoty či pytel.
Konečně kvalitní ponožky
A teď je otázkou, jak si stojí ponožky. Podíváte-li se zblízka, spatříte malá do sebe zapadající očka. Hledíte tedy na úplet. Kde je však ono šití, které jsme hned na úvod v malém množství slibovali? Je to na špičce. Úplet totiž vzniká ve tvaru podobnému trubce a tu je třeba na jedné straně uzavřít, aby nám netáhlo na prsty.
Bezešvé ponožky. Pokud jste hrdými majiteli ponožek z Ponožkovic, možná Vás napadlo, že Vaše ponožky žádný šev na špičce nemají. Úplně správně bychom ale měli říci, že nemají klasický šev. K uzavření luxusních ponožek se totiž používá náročnější šicí technika zvaná řetízkování. Díky ní je spoj dokonale hladký a nehrozí, že ponožka bude tlačit.
Pakliže nemáte žádné ponožky a nemůžete si tak na vlastní oči ověřit pravdivost našich tvrzení, zkuste třeba členství v Klubu Pánů z Ponožkovic. Jsme připraveni vstoupit do Vašich ponožkových služeb.
Komentáře (1)
Komentáře mohou přidavat pouze členové klubu
Přihlásit se Stát se členemSergey Petukhov
29. 03. 2021 16:05
Dekuji za super clanek.