Září '20

A byli to právě Campbellové, kteří v 16. století začali ke svým kiltům nosit podkolenky ve stejném vzoru. Možná tomu tak ale vůbec být nemuselo, nebýt jednoho zaškobrtnutí. V druhé polovině 13. století panoval ve Skotsku král Alexandr III., jehož poklidná vláda umožňovala pozvolné ekonomické i kulturní prolínání skotské a anglické šlechty. Král však neměl vhodného dědice trůnu a když roku 1286 netrpělivě pospíchal za svou mladou ženou, aby to napravil, jeho věrný vraník nezvládl jeden krok na útesech zálivu Pettycur.

Dopady byly tvrdé nejen pro panovníka a jeho přepravce. Skotsko se dědice trůnu nedočkalo a sporů o nástupnictví nemilosrdně využil anglický král Eduard I. Získal tím svou přezdívku „Kladivo na Skoty“ a zažehl 32 let trvající válku o skotskou nezávislost. To byla ta první. Druhá válka za nezávislé Skotsko na sebe nenechala dlouho čekat a zuřila dalších 25 let.

Kdoví, jak by dnes vypadalo Skotsko, kdyby nestrávilo polovinu 14. století i na středověk hodně nevybíravými válkami s Anglií. Například bychom dnes neznali Williama „Statečné srdce“ Wallace, národního buditele se sekerou v ruce a šíleným výrazem Mela Gibsona ve tváři. Naopak bychom se možná dočkali pozvolného poangličtění skotské šlechty do takové míry, že by v 16. století Campbellové tradiční skotský kroj již nenosili. Jak by pak k němu mohli vymyslet ladící ponožkový vzor? Můžeme jen spekulovat, neboť i sám Alexandr III. Skotský by jistě souhlasil, že se vždy může něco zvrtnout.