Klementinum

Barokní sál Národní knihovny v pražském Klementinu.

Věděli jste, že...

1) knihovna byla otevřena v roce 1722? Původně pro účely jezuitské univerzity sídlící v Klementinu. Za 300 let existence se sál prakticky nezměnil.

2) okna zůstávají kvůli ochraně více než 20 000 přítomných svazků už několik desítek let zavřená a zatemněná? Pro naše zářivé ponožky jsme dostali speciální povolení.

3) v sále je portrét profesora Jiřího Plachého, slavného obránce Prahy proti Švédům roku 1648? Pro jeho výšku přes 2 m ho prý Švédové považovali za nadpřirozenou bytost. O délce jeho nášlapníku můžeme jen divoce spekulovat.

Telč

Telč a náměstí Zachariáše z Hradce, jež je zapsáno na seznamu UNESCO.

Věděli jste, že...

1) slavné náměstí získalo svou současnou podobu v 16. století? Původně gotickým domům byla přistavěna renesanční podloubí a celá průčelí se štíty.

2) americký magazín National Geographic zařadil Telč v roce 2020 mezi 25 nejzajímavějších destinací světa?

3) na místním zámku se natáčela část pohádky Pyšná princenza z roku 1952? Točilo se ale i na zámku Hluboká nad Vltavou a v Třeboni.

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav a socha Václavů Laurina a Klementa, u kterých začínala historie automobilismu u nás.

Věděli jste, že...

1) Václavu Klementovi se v roce 1894 porouchalo jízdní kolo značky Germania, načež jeho reklamace na ústecké prodejně byla zamítnuta kvůli tomu, že byla psána česky, a nikoliv německy?

2) naštvaný a impulzivní Klement proto přemluvil nadaného technika Laurina, aby spolu začali stavět jízdní kola pro vlastence? Říkali jim kola Slavia.

3) během následujících deseti let přidali bicyklu motor a časem i další dvě kola, takže se produktové portfolio postupně rozšířilo o motocykly až k automobilům?

Posázavská stezka, Střední Čechy

Během výšlapu po českých luzích a hájích jsme se prošli i po Posázavské stezce vedoucí podél řeky Sázavy mezi Pikovicemi a Žampachem.

A získali jsme u toho i pár zajímavých znalostí. Věděli jste, že...

1) stezka je místy vytesána ve skále a částečně vystavěna z kamenného zdiva?

2) stezku navrhl Josef Kliment, pražský učitel a dlouholetý pracovník Klubu turistů? Vybudována byla mezi lety 1919 a 1924, první úsek byl otevřen v roce 1920.

3) je součástí turisticky značené trasy číslo 0001? Ta má celkovou délku 157 km a je tedy jednou z nejdelších českých pěších značených tras. Vede z Berouna přes Karlštejn, okraj Prahy a soutok Vltavy a Sázavy až do Chřenovic na Vysočině.

Za fotografii děkujeme Denise Dundrové.

Lázně Karlovy Vary

V Karlových Varech jsme se dozvěděli, že...

1) svému vzniku vděčí už Karlu IV. Ten již ve 14. století na sám užil vodu z místních léčivých pramenů a rozkázal okolo pramenů postavit domy.

2) až do 16. století spočívala místní lázeňská kůra z koupelí. Teprve od 17. století začala převažovat pitná kůra.

3) ve Varech je celkem 79 pramenů různé vydatnosti. 13 z nich je zachycených a používá se k pitné kúře.

Katedrála sv. Víta, Pražský hrad

Při procházce po hradních nádvořích jsme se dozvěděli, že...

1. základní kámen katedrály byl položen už v roce 1344 Karlem IV.

2. stavba byla přitom zcela dokončena až o 585 let později. Ve stávající podobě byla slavnostně otevřena 28. září 1929.

3. na novogotické dostavbě pracoval jako kameník Antonín Zápotocký, budoucí československý prezident.

Havlíčkovy sady (a.k.a. Grébovka), Praha – Vinohrady

Při výletu za krásami pražských parků jsme krom sluníčka chytali i informace. Věděli jste že...

1) park vznikl jako soukromá zahrada průmyslníka Moritze Gröbeho?

2) náklady na vybudování zahrady dosáhly 1,7 miliónu rakousko-uherských korun, tedy zhruba půl miliardy v přepočtu na „dnešní“?

3) před sjednocením s Prahou v roce 1922 byly Vinohrady pátým největším městem Československa?

Baťův mrakodrap, Zlín

Věděli jste, že…

1. po dokončení v roce 1939 byl zlínský mrakodrap, tehdejší nové sídlo společnosti Baťa, druhou nejvyšší budovou Evropy? Hned po věžáku Boerentoren v belgických Antverpách.

2. uvnitř je výtahová kancelář s klimatizací, telefonem či umyvadlem? Byla určena pro Jana Antonína Baťu, bratra zakladatele firmy a od roku 1932 jejího ředitele.

3. budovu včetně dodnes funkčního výtahu je možné navštívit v rámci jednoho z prohlídkových okruhů?

Knížecí stolec, Šumava

Krásný letní víkend je jako stvořený pro trochu vlastivědné turistiky. Co jsme se dozvěděli o Knížecím stolci na Šumavě?

1. Tato 1236 m vysoká hora se nachází ve vojenském újezdě Boletice.

2. Mezi lety 1947 a 2012 nebyla veřejnosti přístupná. Od roku 2012 se na ní může o víkendech a o svátcích.

3. Při dobré viditelnosti jsou z vrcholku vidět i Alpy.

Mlýnská kolonáda, Karlovy Vary

Česká ponožka na cestě za filmem zjistila, že...

1. první film se v českých zemích promítal 15. července 1896 v Karlových Varech.

2. nejdelší oscarové ovace v historii měl Charlie Chaplin v roce 1972. Potlesk trval 12 minut.

3. portugalský režisér Manoel de Oliveira točil ještě ve svých 104 letech. Filmu se věnoval do roku 2012 přes 80 let v kuse.

Holašovice, Jižní Čechy

Česká ponožka se na vlastivědném výlěte do Holašovic dozvěděla, že...

1. tato jihočeská vesnice byla roku 1998 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

2. Holašovice jsou předním příkladem architektury ve stylu selského baroka.

3. tento stavební sloh vznikl až v devatenáctém století, tedy skoro 100 let poté, kdy "městské" baroko vyšlo z módy.
 

Pravčická brána, České Švýcarsko

Při výletu do severních Čech jsme se mimo jiné dozvěděli, že Pravčická brána...

1. je největší přirozeně tvarovanou skalní bránou z pískovce v Evropě.

2. je navštěvována turisty už skoro 250 let.

3. se kvůli postupnému zvětráváni bohužel dříve či později propadne.

Červená Lhota, jižní Čechy

Věděli jste, že…

1. své jméno dostala Červená Lhota podle pověsti ze 17. století? Tehdejší zámeckou paní prý odnesl čert a nesmazatelné stopy po její krvi se staly podnětem pro natření zdí načerveno.

2. tvrz ze 14. století, jež zámku předcházela, stála původně na žulovém útesu? Ten se proměnil v ostrov až po přehrazení kolem tekoucího Dírenského potoka.

3. dnes je zámek třetím nejnavštěvovanějším v kraji?  Po Českém Krumlově a Hluboké.

Letohrádek a obora Hvězda, Praha

Co jsme se na procházce dozvěděli:

1. Letos slaví renesanční letohrádek 458 let od dostavby.

2. Svůj název dostal proto, že má půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy.

3. Do přilehlé královské honitby byla z okolí dovážena vysoká zvěř, aby měl rakouský místodržící v Praze zábavnější lov.

4. Roku 1620 se hned vedle obory odehrála (ne)slavná bitva na Bílé hoře, po které čekala zemi i oboru doba temna.

Hrad Loket, Karlovarský kraj

Za fotku děkujeme Radku Příhonskému, členovi Klubu Pánů z Ponožkovic

Samozřejmě přikládáme několik vlastivědných zajímavostí:

1. Tento románsko-gotický hrad byl založen na počátku 13. století, mimo jiné pro svou strategickou polohu na hranici českého království.

2. Své jméno, Loket, získal díky velkému meandru řeky Ohře, nad kterým se tyčí, a který připomíná lidský loket.

3. V hradu byl jako tříletý vězněn kralevic Václav, pozdější král a císař Karel IV.

4. Mariánský sloup (na fotce) je stejně jako naše dubnová ponožka založen na trojúhelníku, který tvoří nejen půdorys, ale i samotný sloup.

Obří důl z pohledu ze Sněžky, Krkonoše

Obří důl z pohledu ze Sněžky, Krkonoše

Dnes jsme se naučili, že:

1. Toto údolí zformoval před více jak 12 tisíci lety (během doby ledové) gigantický ledovec dlouhý 4 km a vysoký 800 m.

2. Od 16. do 20. století se zde těžilo železo, arsen a měď.

3. Právě místní horníci zřejmě stojí u počátku pověstí o Krakonošovi. Obří důl se tak dá z toho pohledu považovat za Krakonošovu obří kolébku