Červenec '22

Uvědomili jsme si však, že spojení cirkulárních tvarů a dolních končetin nemá dobrou pověst: Chození v kruhu je bráno za symptom zbloudění, být majitelem „nohou do ó“ také mnozí neberou za výhru v  loterii a takový otok, zejména v podpásové oblasti, neznačí už vůbec nic dobrého. Dopustili jsme se tedy oblého faux pas tím, že jsme se na členské nášlapníky pokusili umístit nemístné kruhovitosti? Nezbývá než najít mocné protiargumenty.

Kupříkladu chůze v kruhu má špatné jméno zcela nezaslouženě. Všichni kráčíme po povrchu zemském, a ten je kulatý. Obvinili bychom tedy snad Willyho Foga či Fernãa de Magalhãese ze zbytečného pohybu v kruhu při jejich cestách kolem světa? Určitě ne. Jakkoliv je třeba přiznat, že de Magalhães, považovaný za prvního „obeplavce“ zeměkoule, ve skutečnosti vykonal jen lehounce protažený půlkruh. Zahynul totiž na Filipínách. Nebylo to ale na námořníky obávané kurděje, tedy na nedostatek vitamínu C, nýbrž na oštěp domorodce.

Vitamínový deficit, tentokrát v kategorii D, však zřejmě stojí za špatnou reputací nohou do ó. Jednalo se totiž o příznak dětské podvýživy a s ní spojené křivice. V dnešní době se však spíše jedná o příznak fotbalového nadání. Přičemž každý fotbalista ví, že většina otoků splaskne po chvilce ledování, což může být v létě dokonce příjemné. A příjemné jsme popřáli i veškeré letní pohyby po libovolně dlouhé kruhové výseči.