Duben '21

Při diskusi zazněly i hlasy, že pestré počasí naši ochranu nepotřebuje. Počasí totiž bude pestré, dokud bude naše matička Země navlhá koule rotující kolem své osy. A to se již několik miliard let nezměnilo.

Samozřejmě jsme si nechali skeptický pohled osvětlit. To, co nazýváme počasím, je prý pouze důsledek vyrovnávání tlaků a teplot v atmosféře. Ta se zahřívá různě především proto, že na rovník dopadají sluneční paprsky kolmo, a tedy v plné intenzitě.

Ohřátý vzduch se posléze přesouvá do chladnějších pásem. Háček je ale v tom, že na rovníku je obvod Zeměkoule největší a atmosféra se tak točí nejrychleji. Teplý a rychlý vzduch se proto při pohybu na sever či na jih stáčí do strany a vznikají tradiční boční větry. Povětrnostní galimatyáš pak dokončuje fakt, že oceán a pevnina se zahřívají různě rychle. Tím v atmosféře vznikají další teplotní rozdíly a nepředvídatelnost počasí se ještě umocňuje.

Naštěstí přednes oponentního stanoviska v závěru provázelo spektakulární krupobití zalité sluncem. Hubert Ponožka, klubový sekretář, pak pro jistotu zalil oponenty naturálními protiargumenty v podobně kýblů se studenou vodou, což zajistilo hladké přijetí rezoluce Nejvyšší ponožkové rady o ochraně pestrého počasí. Prvním bodem byl tematicky dedikovaný dubnový exemplář.