Listopad '20

Listopadové ponožky byly jako již obvykle vyrobeny z vlny ovcí Merino a tak jsme uvažovali, že bychom je pozlatili. Chtěli jsme tím vzdát hold hrdinným Argonautům z prastarého řeckého mýtu. Iáson, velitel bájné lodi Argó, musel prokázat nezlomnou kuráž tím, že zapřáhl býky se železnýma nohama a ohnivým dechem, zoral s nimi pole a zasel dračí zuby, z nichž vyklíčilo vojsko, které následně sám přemohl. Naše nadšení ale ochladlo poté, co jsme si uvědomili, že mýtus o Argonautech končí na typicky starořecký způsob – v záplavě krve. Nejen beránčí.

Naštěstí vlnu nevzývali pouze starověcí Argonauté, nýbrž tak činí i novodobí astronauté. Pro ty je merino vlna jedním z klíčových materiálů, ač důvody jsou malinko odlišné. Odolnost proti oděru přebíjí ve stavu „bez tíže a bez pračky“ odolnost proti odéru. Tepelná izolace pro boj s přízemními mrazíky nezahřeje tolik jako vysoká teplota vzplanutí, která může kosmonautům zachránit při nehodě i výše položené partie, než jsou nášlapníky.

Nová pletená črta tedy pojednává spíše o kosmické odvaze na oběžné dráze nežli o antickém hrdinství na rozbouřeném moři. V obou případech však platí, že pro dosažení cíle je vedle odvahy také třeba táhnout za jeden provaz. Ten bych však ponechal pomyslný, neboť pevnost v tahu není jednou z mnoha předností merino vlny. Na ponožky se ale hodí skvěle.